Můžete jít kudy chcete… pokud jdete správným směrem! (?)

Vedení firmy je často přirovnáváno k určování směru. Šéf nebo zakladatel drží v hlavě vizi – cíl, ke kterému chce firmu dovést. Může být lákavé říct týmu: „Můžete jít kudy chcete, pokud jdete správným směrem.“ Tahle věta zní svobodně, dospěle, s důvěrou. Ale je v ní skrytý paradox.

Jakmile někomu povolíme jít trochu jinak, může se snadno stát, že jeho trajektorie už nevede k cíli. Malý úkrok stranou vypadá neškodně. Ale čím delší cestu tímto směrem urazí, tím víc se vzdaluje od původní osy. A pokud se někdo vydá byť jen pod mírným úhlem od cíle, po čase skončí úplně jinde. Ne ve smyslu chyby nebo selhání – ale zkrátka mimo.

To otevírá otázku pro každého, kdo vede lidi:

Do jaké míry lze týmům dávat volnost v cestě, když cíle jsou pevně dané?

A kdy už je nutné trasu zpřesnit a držet směr i za cenu určitého omezení svobody?

Je to jako s kompasem: nestačí vědět, kam je sever. Musíme se podle něj i řídit.